Tajemství globalizace

Na výšce máme předmět management. Náplní je mezilidská komunikace a vedení druhých. Ve cvičeních máme za úkol vymýšlet činnosti, kterými bychom dokázali druhé zabavit a musíme průběh činnosti zvládnout uřídit. Je jasné, že o tom nepíši proto, abych vám vykládal veselé školní historky, nebo abyste viděli, že si na vysoké hrajeme jako ve školce. Důvodem je to, že na poslední hodinu připravili spolužáci hru inspirovanou mezinárodním obchodem.

Cílem bylo vyrobit z papírů co nejvíce výrobků symbolizovaných tvary kruh, obdélník, kříž, trojúhelník… Čím složitější tvar, tím se za něj utržilo více peněz. Byli jsme rozlosováni do 3 skupin – Ghana, Brazílie a Francie. Ghana a Brazílie jako rozvojové země obdržely materiál – symbolizovaný papíry. Většinou bílé a pár oranžových (to, že oranžové mají vyšší cenu, ale věděli pouze ti, kdo je neobdrželi). Francie dostala jeden list bílého papíru ale za to měla veškeré tužky, pravítka, kružítka i nůžky (všeho po cca 2 kusech.)

Hra začala. Brazilci a Ghanci zjistili, že navzájem nemají s čím obchodovat, neboť obě země mají pouze suroviny. Obě skupiny tedy začaly měnit suroviny za technologie s Francií. Protože Francouzi byli technologicky dostatečně vybavení, hned jak koupili první suroviny, začali ve velkém vyrábět. Druhé dvě skupiny neustále trpěly akutním nedostatkem technologií a jejich produkce tak byla nahodilá a pomalá.

V půlce hry se Brazilcům povedlo kompletně vybavit technologiemi. V tu chvíli však ze štosů bílých listů, kterými disponovali na začátku, zbyly jen čtyři a ze 3 oranžových papírů jen 1 (aniž by se stále dozvěděli, že mají oranžové výrobky 4x vyšší cenu!). Výrobu však teď spustili naplno. Ale ouha. Když přišli prodávat své výrobky, tak zjistili, že Francie už zaplavila trh svými výrobky, a jejich cena tak klesla na 1/8 ceny původní!

Ghana si část svého nerostného bohatství udržela. Ovšem se jí nepovedlo sehnat veškerou potřebnou výrobní technologii. Takže ke konci nevyráběla nic. U Ghanců se začala projevovat zvýšená agresivita. Zvyšovali hlas, nadávali Francouzům a dokonce se snažili organizátory přesvědčit, že jim ostatní skupiny ukradly technologie.

Na konci hry byla jedna skupina spokojena a další dvě byli velice nespokojeny. Francie všechny mohutně přejela, její zisk několikanásobně převyšoval sumu zisků zbývajících dvou skupin. Přesto odmítali Francouzi připustit, že hra byla již od začátku nespravedlivá, naopak byli přesvědčeni, že všichni měli stejné šance.

Ano, byla to jen hra a velice nedokonalá simulace skutečnosti. Přesto mě nadchlo, jak se i tak povedlo v jejím průběhu vyvolat události ale i emoce, které odrážejí skutečný stav věcí. A i mně to pomohlo řadu věcí pochopit. Samozřejmě číst popis není to samé, jako to hrát. K tomu byste potřebovali sestavit alespoň 3 skupiny po 3 lidech, aby to mělo ten správný efekt. Nicméně do hry vás trochu přece jen vtáhnu. Závěr a vypíchnutí zajímavých souvislostí tentokrát nechám na vaše příspěvky v komentářích.

poslal Elf