Radar STEMu

Media přinesla informace o novém průzkumu agentury STEM, které Mladá Fronta uvedla nadpisem „Většina lidí není proti radaru, tvrdí výzkum STEM.“ Na stránkách střediska jsem se podíval, jak věci vypadají ve skutečnosti: hned první odstavec přináší informaci, kterou portál iDnes čirou náhodou opomenul zveřejnit – „Výzkum byl proveden pro Úřad vlády ČR.“

První otázka zněla: „Měla by mít do budoucna Evropa účinnou obranu proti raketovým střelám dlouhého doletu?“ Ano zněla odpověď 71 procent respondentů, 29 procent řeklo Ne. Aktuální systém rozhodně nesplňuje podmínku účinné obrany, protože je stále ve fázi testů. Podle některých odborníků tuto podmínku nemusí splnit nikdy. Ohromné investice spojené s neuspokojivými výsledky ovlivnily i členy Kongresu, kteří stále častěji dumají o omezení financování této Potěmkinovy vesničky. Navíc nejde o systém chránící Evropu, ale o systém chránící Spojené státy (pokud bude fungovat). Radary a antirakety v Evropě mají za hlavní cíl chránit oči celého systému v Anglii a Grónsku, jak vyniká z materiálů samotné protiraketové agentury.

Druhá otázka zněla: „Jste vy osobně pro naši spolupráci s USA na zajištění protiraketové obrany ČR a zemí Evropy?“ Odpověď zněla v 52 procentech Ne a ve 48 Ano. Sama naše spolupráce s USA v obranných otázkách není něco špatného, jenže spolupráce neznamená automaticky umístění vojenských základen druhého státu. Spolupráce může mít mnoho podob: pomoc při výzkumu, politická podpora i jiné formy. Výstavba radaru pro systém, který možná nikdy fungovat nebude, rozhodně nezajišťuje protiraketovou obranu ČR a evropských zemí. S USA navíc již dlouhodobě spolupracujeme v rámci NATO. Pokud je ovšem NATO zbytečné a ochranu nám nezajišťuje, nevidím důvod, abychom v této organizaci zůstali.

Třetí otázka zněla: „Když vyjadřujete své stanovisko k protiraketovému radaru u nás, zakládáte svůj názor spíše na obecném pocitu, nebo na důkladné znalosti bezpečnostní politiky?“ V odpovědi deklarovalo důkladnou znalost 25 procent, obecný pocit přiznalo 75 procent. Tato otázka je velmi vtipná, protože to, jaké je vlastně naše stanovisko k protiraketovému radaru, se z celého výzkumu nedozvíme. Všechny otázky jen krouží, navádějí k co nejvstřícnější odpovědi, ale na konkrétní postoj se čirou náhodou STEM neptal. Po posledních výrocích prezidenta Bushe (ošklivé tajné služby selhaly a já nic já muzikant, ostatně soudím, že Irák musel být zničen) se navíc znovu vkrádá podotázka: Co to je ta řečená důkladná znalost bezpečnostní politiky? Po lžích ohledně Iráku, které zněly skoro stejně jako dnešní absolutní pravda o iránském nebezpečí, snad už nikdo nemá iluze, že se politici řídí nějakou důkladnou znalostí. Důkladná znalost je totiž v zahraniční politice věcí dosti ošidnou – vždyť na základě stejných informací mohou mít dva lidé naprosto rozdílný názor (jeden může například být pro diplomatické a druhý pro vojenské řešení). Ve finále verdikt i u nejlépe informovaných dospěje většinou stejně k nějakému obecnému pocitu opřenému na vlastním světonázoru.

Poslední otázka zněla: „Smířil byste se s vybudováním protiraketového radaru, pokud by bylo jasné, že je to důležitá součást obrany NATO a závazek naší země vůči našim spojencům v NATO?“ Odpověď zněla v 33 procentech Ne, v 67 procentech Ano. Tato otázka byla naprosto zbytečná: jejím cílem bylo jen zadavateli naplnit co „nejhezčí“ vyznění. Je naprosto samozřejmé, že dokud jsme členem NATO, tak musíme plnit závazky. Smířit se s tím člověk nemusí, ale jedinou možností jak něco změnit, je tento pakt opustit. Otázka nepřináší vůbec nic nového, protože systém není důležitou součástí obrany NATO (deklarace znějí, že možná, někdy, uvidíme v budoucnosti…) a samozřejmě není proto jakýmkoliv závazkem.

Sečteno a podtrženo: svými výsledky se, podobně jako jiné ankety proradarčíků, výzkum STEMu jen snažil zamaskovat, že proti konkrétnímu radaru u nás je jasně většina lidí. A tentokrát zvolená taktika? Na konkrétní otázku se raději vůbec nezeptat, nebo navést respondenta podbízivými tématy pro zadavatele alespoň příznivějšímu výsledku…