Neudržitelný průběžný systém

V sobotu televize Nova ve zprávách postrašila občany stárnutím populace a údajnou nutností reformy, která by spočívala v přesunu peněz od státu k soukromníkům. Argumenty pro to dodal tradičně komunistický liberál pan Ševčík a také jakási analýza čirou náhodou provedená soukromou pojišťovnou.

Je opravdu budoucnost důchodců tak černá, jak jsme se dozvěděli z této reportáže ?

Tak prý už za dvacet let důchod bude činit jen dvacet procent hrubé mzdy a to nebude stačit ani na ty nejzákladnější potřeby. Tato perla vypadla z úst přebarveného komunisty Ševčíka a ve světle dalších údajů vypadá velmi zvláštně. Za posledních patnáct let poměr důchodů k průměrným hrubým mzdám klesl pouze o 4,4% z tehdejších 44,4% na dnešních 40% (k čistým je to kolem 50%). Pan Ševčík věští jakýsi záhadný rapidní pokles, který nepotvrzují žádná data z minulosti, neboť průměrné dožití v minulých letech také rostlo stejně jako rostl i počet důchodců - i tv Nova uvádí nárůst o 10% za minulých deset let.

Další zajímavý údaj přináší Česká zpráva sociálního zabezpečení. O hrůzo, Nova i analytici pojišťoven říkají, jak v budoucnu bude stále méně lidí platit na jednoho důchodce. A znovu máme situaci, kdy dožití roste, počet důchodců také roste ale .... počet poplatníků na jednoho důchodce v posledních letech je stabilní, či dokonce se dá říci že mírně ale přeci také roste. Stačí se podívat sem, v roce 2001 to bylo 2,44 poplatníka na jednoho starobního důchodce a loni to bylo 2,5.

Co je na konec nutno zmínit je i fakt, že průměrná mzda od rozpadu Československa rostla rychleji než důchody a to znamená, že rostl rychleji i základ pro odvody na důchodové pojištění. V žádné z PR zpráv důchodových fondů, které tak nadšeně přinášejí média, jsem nezahlédl ani zlomek informace, kde by v budoucím vývoji byl tento fakt započítán. Pokud mzdy dlouhodobě porostou nad inflaci (jak bylo v minulých letech), tak logicky ani mírný pokles poměru důchodu ke mzdě nemusí automaticky znamenat pokles životní úrovně. Samozřejmě dochází také k růstu produktivity práce, kterým se katastrofické prognózy nezabývají.

Letos z důvodu krize stát na důchody na rozdíl od loňského roku určitě vydá více než vybere, jenže tato situace podle PR analytiků a hodných pojišťoven, které si na krk chtějí uvázat nepracující stárnoucí populaci a nezištně jí rozdávat stovky miliard, měla být už stabilně deset let a každoročně se jen zhoršovat. Spletli se dříve, ale nyní již mají pravdu ?