čtvrtek, září 24, 2009

Podojit bumbrlíčka

V posledních dnech jedním z hlavních témat diskuse je problém státního rozpočtu. Zatím situace vypadá tak, že případné záplatování deficitu půjde na úkor těch nejslabších, protože ti nemají dost síly a financí aby ovlivnili média a různé "experty".

Aktuální situace je mimořádná, proto by měla vyžadovat i mimořádná řešení. Jedním, které se téměř automaticky nabízí, je superdividenda ČEZu. Tento bumbrlíček každý rok generuje příjmy ve výši několika desítek miliard a nedá se předpokládat, že by se v nějakém blízkém a dokonce i vzdálenějším horizontu propadl do ztráty. Energetický gigant navíc nasyslil na účtu nerozděleného zisku a v kapitálových fondech 130 miliard korun (na dividendu je každoročně určeno jen 50 až 60 procent zisku).

Samozřejmě různí "hospodáři" spustili povyk, jak jde o populismus a největší pravicový ekonom neboli chemik Miroslav Kalousek přišel dokonce s absurdním tvrzením, že by ze superdividendy těžili jen soukromí akcionáři. Samozřejmě, že soukromí akcionáři by inkasovali přibližně 30 procent z vyplacené částky, ale stát by získal téměř 70 procent. Pokud by se rozdělovalo celých 130 miliard, tak by to pro stát činilo "bezvýznamných" 90 miliard. V dalších letech, při obecně předpokládaných ziscích ve výši kolem 50 miliard a každoročním vyplácení celého zisku v období krize by to mohlo být kolem 35 miliard.

Jedinou racionálněji znějící výtkou proti superdividendě a následnému využívání celého zisku je připomínka, že ČEZ se musí modernizovat a případně dále rozvíjet. Jenže když se podíváme na jeho tučný účet nasyslený z minulých let a připomeneme si expanzi této firmy do zahraničí a různé již běžící modernizační projekty, tak je docela jasně vidět, že zdroje v ČEZu na nutnou činnost byly a jsou a přesto firma dosahovala a dosahuje nádherných zisků*.

Co může být příčinou odporu některých lidí vůči vyplacení superdividendy ? Jistotu nemáme, ale když se člověk podívá na privatizační kulturu u nás ale i ve světě a falešné dogma o soukromém neboli nejlepším vlastníkovi, tak jistá nápověda by tu byla. V rámci jakéhosi "nutného" projektu, jako například přelití povinných odvodů penzijním fondům by mohl padnout návrh na privatizaci většího balíku ČEZu a při známé "šikovnosti" našich politiků by stát mohl velmi rychle přijít o majoritu a nebo rovnou by firma byla prodána celá. Co by nejpravděpodobněji udělal nový skvělý soukromý majitel ? Podobně jako v případě naprosté většiny jiných akvizic na celém světě, kde koupená firma měla spoustu volných prostředků by si rychle schválil výplatu .... superdividendy.* A občan by se měl radovat, tržba za ČEZ by pravděpodobně také doplnila kasičku penzijních fondů a dříve populisticky nerozdělený zisk by racionálně a moudře zamázl náklady na nákup energetického giganta jakési soukromé firmě. To se nám přeci vyplatí.

* Příklad: Řekněme, že by ČEZ nic nekupoval v zahraničí a nic nemodernizoval, v nákladech by byl jen normální provoz - víme samozřejmě, že to není pravda. Na proinvestování naprosto celého aktuálního zisku by potřeboval souběžně stavět přibližně 5 jaderných reaktorů najednou (na Slovensku bude se 50 procentním podílem podílet na rozestavbě Bohunic za 100 miliard a práce se odhaduje na 10 let). Reálnost takové situace může každý posoudit sám.

* Příklad: Telefónica O2 letos vyplatí 16,1 miliardy korun dividendy. Loňský zisk 11,6 miliardy. V roce 2006 po privatizaci byla vyplacena dividenda 14 miliard, ale zisk za rok 2005 byl 6,3 miliard.

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

pátek, září 18, 2009

Hoďte na něj síť

Mirek "Bilak" Topolánek se asi definitivně zbláznil. Poté co americká administrativa přehodnotila plány na rozvoj protiraketové obrany, vystoupil s projevem, kde kromě již klasického, ale mírně monotematického pláče, jak mu rozšlápli bábovičky během předsednictví EU, začal vysvětlovat, že to prý naše nestabilita (správný modrák okamžitě ví, že je za tím arcilotr Jiří Paroubek) dala Američanům pretext ke změně postoje. Ba dokonce tvrdil, že to Spojené státy porušily psanou smlouvu.

Náš exfuhrer zapomíná na pár drobnůstek. Papír, který on a jiní Quislingové podporovali, nebyl schválen. Možná jeho chodící srajtofle Bormann neměla dostatek šustivých argumentů, možná šlo jen o vrozenou zbabělost chlapa s gulami, kterou celkem úspěšně skrývá za hrubost a primitivní silácká gesta, ale to ODS zde dva roky vládla a dohodu mohla nechat projít Poslaneckou sněmovnou. Nestalo se tak a proto o porušení jakékoliv psané smlouvy nemůže být řeč.

Stejně nesmyslnou hodnotu mají i jeho spekulace ohledně toho, jak prý na vině je naše nestabilita. Mohli bychom o tom alespoň trošku přemýšlet za předpokladu, že by se nové rozhodnutí týkalo jen České republiky (a také za druhého předpokladu, že bychom byli dostatečně sebevědomí a věřili tomu, že hlavní město Jugoslávě neboli Československo, je největší starostí amerických stratégů, politiků a ekonomů). Jenže k velkému smutku všech paroubkobijců, jde o novou koncepci protiraketové obrany a rozhodnutí postihlo i Polsko s velmi stabilní vládou, které předcházela jiná, také silně proradarová. A nad tím vším jim tam bdí a bděl prezident Kaczynski, který také podobně jako politici naší bývalé vládní koalice oklepává hnědý a silně zavánějící nános na vlasech.

Pan Topolánek by se příště měl zbavit své pózy egocentrického mučedníka a rozhlédnout kolem sebe. Bude potom působit jako trochu menší hlupák, než je ve skutečnosti. A také by neměl zapomínat (a ať si k sobě přibere hlavně kolegu Vidíma) na dříve mediálně sugerované, že proti nápadům vycházejícím z Bílého domu jsou pouze primitivní postkomunističtí antiamerikanisté (a k tomu důchodci, chudáci a nevzdělanci).

Štítky: ,



pošli na vybrali.sme.sk