sobota, června 26, 2010

Afghánské hrátky

U nás je vše jednoduché, kdo se nepodřídí mainstreamu, tak je automaticky vyděděnec. A názor občanů je v takovéto chvíli, pokud nepřikývne mocným, naprosto nezajímavý. Krásně to bylo vidět v případě radaru. Jedna politická klika ve Spojených státech měla nějakou vizi. U nás to bylo automaticky převzato, a stalo se to i naší mediální národní vizí. Nesouhlasila s tím většina obyvatel, ale to PR producenty nijak nezajímalo. Kdo byl proti, tak automaticky získal štítek komouše, rusofila, důchodce a zbabělce. Cejch byl buď hromadný nebo podle situace v nějaké kombinaci. Později sice nový americký prezident změnil program obrany své země, jak i mnoho odpůrců jeho předchůdce předvídalo, ale místo nějakého ospravedlnění vše skončilo na deklaracích "americký prezident ví hůř o potřebách Ameriky než český Franta" nebo stejně za to můžou komouši.

Nyní ačkoli Bakalův volební blok získal většinu v Poslanecké sněmovně, tak dokud se situace na americké scéně nezmění, tak technologicky neúspěšný ale teritoriálně zajímavý projekt nemá šanci, a to ani v situaci, kdyby modrásků v parlamentu bylo stopadesát. O tomhle rozhoduje páníček a ne záhadně pronajatý Jánský vršek. V rámci nějakého většího vojenského projektu nám proto zůstává jen Afghánistán.

A tady přichází jeden zajímavý paradox. Tam musíme být, je to náš závazek a o tom se nediskutuje. Kdo případně navrhne nějakou redukci, či nedejbože požadavek na dlouhodobější koncepci, tak je automaticky rusofil, teroristofil a nenávidí naše spojence. Celý příšerný průšvih pro naše novináře je v tom, že naši bývalí svazáci a komunisti přebarvení na pravo a modro nebo jejich intelektuální potomci neexistují v nějakém vákuu.

Díky prezidentské kampani u našich severních sousedů najednou vyplul na povrch i problém angažmá v historicky neřešitelném regionu opiových hor. Redukce, vycouvání, termín ukončení mise či alespoň naprosto jasná definice jejich působení v regionu, to jsou hlavní hesla, která nikdo nezpochybňuje. V zemi, která je u nás často vnímána jako trojský osel Spojených států ve střední Evropě nikdo nevyskakuje s hysterickými výkřiky jako že za Varšavu se bojuje u Kábulu, a že pro budoucnost jejich dětí všichni musí držet hubu. Chtějí konkrétně vědět proč, kdy a jak, zvláště když jejich žoldáci zas a znova byli i v posledních dnech navzdory propagandě počastováni kulkami místo šeříkových či makových květů, a co víc, tyto otázky kladou nejenom momentálně zaangažovaní politici, ale i novináři ze všech médií.

Rozhlédněme se ale na našem písečku. Jak vypadá i dnes naše diskuse na téma jediného zahraničního agresivního angažmá (či pohled na výše popsanou minulost) ? Stále musíš být jen pro, jinak jsi komouš, terorista nebo idiot, případně vše dohromady. Co kdyby takhle nový virtuální program vlády navrhoval zdesetinásobení našeho kontingentu. John by to mohl podpořit, novinářsky by to bylo trendy a voliči jsou stejně idioti.

p.s. I nová vláda v Británii si klade stejné otázky jako rusofilní, antiameričtí a vůbec bolševičtí Poláci. Rok 2015, trochu dříve, trochu později, ale má to vlastně vůbec smysl ? A to jsou dokonce spojenci našich modráků v EU parlamentu. Že by naše modrá strana seděla v komunistickém proruském spolku ?

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

čtvrtek, června 24, 2010

Hezké přeřeknutí

I malé dítě dnes díky médiím ví, že socanské vlády v období 2002 až 2006 nás nepředstavitelně a neoprávněně zadlužily. Může za to ČSSD, ČSSD a ještě jednou ČSSD. Ale také existuje jisté světélko na konci tunelu, tím je strana TOP09 a také její skvělý místopředseda a nejlepší chemický ministr financí Miroslav Kalousek. Nyní se jedná o tom, jestli má přijmout znova místo, kde dokázal takové hezké helénské zázraky jako malý deficit třicet miliard podpořený ale krásným stomiliardovým růstem státního dluhu v témže roce. Pokud ale jeho pravomoci budou nějak omezeny, tak tento nemocichtívý politik se raději spokojí se šéfováním rozpočtového výboru. Konec konců má v tom i jistou zkušenost, byl v jeho čele jako koaliční partner ČSSD.

No a kdo tehdy rozdával karty ohledně hospodářské politiky ? Jakýsi nejmenovaný Kalouskův kolega prohlásil takovou zajímavou větičku: Vzpomeňte si na Špidlovu vládu. Do čtrnácti dnů ji řídil rozpočťák.

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

pondělí, června 21, 2010

Perestrojka v ODS

Odhazujeme staré dobré tvrdé jádro a měkký obal a vybíráme nové nějaké jádro a nějaký obal. Sice moc nevíme jaké to má být, ale bude určitě lepší. Vždyť nám na paty dýchá naše béčko, které mělo filtrovat pouze nespokojence a nyní s jídlem jim roste chuť. A také nesmíme zapomínat na céčko, které smetalo všechny lidi z prava i z leva ohrozí naši superznačku. Nesmíme být arogantní, musíme se rozkročit, ale také se nesmíme rozmýt. Chybí nám jen nějaký pan kníže, abychom lidem mohli říci, my jsme úplně nová, krásná ODS. Slovo velrybáři a kmotři už se nesmí používat a když ho nebudeme používat, tak tím celý problém přestane existovat. No a sebrali nám Paroubka, takže další kampaň na něm nepostavíme, i když je jasné, že socky jsou fuj.

Tak by se zhruba dalo shrnout poslední kongres ODS. Neboli bezobsažné plkání a místo nějaké vize pouze částečná čistka ve vedení. Média se sice rozplývají nad údajným nedodržením dohod a volbou nějakých nových skvělých lídrů, ale celkový obraz je spíše rozpačitý. Relativně nová jména jsou pouze mocní z regionů Pavlové Drobil a Blažek.

Na vrcholku tajícího ledovce je jeden z klasických politických dinosaurů Petr Nečas, který ve vrcholné politice je již od roku 1998 (ale řadovým poslancem byl již od roku 1992). Vždy věrný, tichý vykonavatel rozkazů shora, nikdy, ani v období největších prasáren nezvedl hlas a nepřišel s nějakou kritikou. Vize nebyly jeho silnou stránkou, co se nalajnovalo na politbyru to přejal.

Pod ním je "nová" Miroslava Němcová, ve vrcholné politice taktéž od roku 1998 (což podobně jako u jejího šéfa lidem bez sarajevské a opozičněsmluvní sklerózy leccos naznačí), nikdy se nijak výrazněji neprojevila, pouze plnila roli modré arogantní tváře v sukních. Sice asi nebyla součástí nějakých mocenských klik, ale spíše to bylo z nedostatku schopností než chuti, protože stejně jako její šéf vždy držela hubu a krok a spokojila se s nějakou pohodlnou seslí či prestižnější pozicí.

Dalším místopředsedou je relativně populární Jiří Pospíšil, poslancem již od roku 2002, u kterého velmi dobře funguje celospolečenská skleróza na naprosto nepředstavitelné napojení na justiční mafii. Starý dobrý Čunek odešel a proto je tu nový krásný a čestný Pospíšil. Lidé zapomenou.

Posledním čestným skautem je Alexandr Vondra. Politikou se zabývá skoro celý svůj dospělý život (od svých šestadvaceti let), před pádem minulého režimu se připojil k Chartě, co mu umožnilo dobrý start na různé posty ihned po převratu. Pracoval i pro krvelačnou zadlužovací socanskou vládu, jako její zmocněnec pro přípravu summitu NATO, později ale zase dobře vycítil změnu větru a spojil se s ODS. Od roku 2006 patří k tvářím modré strany. Zvláště proslul jako arogantní úderka při prosazování amerického radaru, který on prostě chtěl a názor veřejnosti ho ani v nejmenším nevzrušoval. Když mu Obama přesně v souladu s tím, co odpůrci projektu předvídali sebral hračku - ale samozřejmě tato varování pan všeznalý ignoroval, tak zaplavil naše média smutněním, jak on ten radar chtěl a američané jsou oškliví. Málo známou, ale extrémně vypovídající záležitostí o jeho charakteru je kauza golfového hřiště v Klánovicích. Tam tato nová tvář ODS stojí pevně proti veřejnosti a hájí pouze zájmy úzké skupiny vyvolených, kteří dokonce porušují zákon.

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

úterý, června 15, 2010

Pravdomluvný Nečas o školném



Všimli jste si té bohaté celospolečenské diskuse slíbené Petrem Nečasem ? Celá společnost (čili Bakalova trojka John, Kalousek a Nečas) rozhodla, že někdy, jednou v budoucnosti, ve skutečnosti znamená ihned a bez debaty.

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

úterý, června 08, 2010

Mladí chtějí školné

Velmi mne pobavila informace, že se na facebooku bouří proti školnému. Na tuto reakci je jen jedna odpověď. Pozdě bycha honit zlatíčka. Chápu, že bylo trendy se zapsat do desítek skupin proti Paroubkovi a zároveň podpořit toho vznešeného knížecího admirála. Takové věci, jako znalost programů a cílů jednotlivých stran jsou zbytečnost. Jeden zlý má bradavici a bije ději a druhý má fajfku a navíc je to šlechtic. Navíc pokud budeme podporovat fajfku, tak o nás napíšou jako o těch krásných, mladých a inteligentních.

Je to klasická lekce ze skutečné politiky a hlavně kontrastu reálného světa s virtuálním. Sice dnes je jasné, že starší lidé nevědí na rozdíl od pubescentů, kdo byla Milada Horáková či jak vypadal totalitní režim před rokem 1989, ale pořád tady něco nehraje. Možná to bude taková drobnost, že starší lidé (ale nejenom) si pamatují desítky různých štvavých kampaní, kde vše bylo od začátku jasné, ten je zlý a ten je dobrý. A možná se ti starší lidé nechali jednou či dvakrát nachytat. Ale ti inteligentnější navzdory mediální masáži se dříve nebo později začali rozhodovat čistě podle svých vlastních názorů a ne jen podle toho, co jim nějaký slouha vrchnosti podstrčil.

Dnes jsme zahlceni obrovským množstvím informací. Jenže naprostá většina z nich vychází z jednoho zdroje. Dříve to byla matička strana, dnes je to soukromý kapitál, který nevydává noviny či neprovozuje televizi z lásky ke svobodě slova, ale jen pro zisk. Je to naprosto v pořádku, ale tak by člověk měl i automaticky vnímat libovolné informace předávané těmito nejdůvěryhodnějšími kanály. I pětiletému dítěti musí být jasné, že libovolné extrémy, i kdyby byly sebepravdivější se trpět nemohou, protože by ohrožovaly majitele. Stejně tak si majitel může od začátku nasměrovat co a jak bude novináři podáváno. Starci se selektivní pamětí to chápou, lidé středního věku, kteří leccos zažili také, ale pro mladé, kde svět se źrovna přerodil ze starostí o kačera Donalda a nový díl mutace Beverly Hills do nějakých politických blábolů, to najednou může být extrémně nepochopitelné.

Babka a dědek nebo fotr a matka něco blábolí o jistotách a starostech, ale v novinách přece každý den píšou, jak nám hrozí nějaké Řecko (loni na dýdžině to tam bylo super, ale prej to už není a socky to tam za rok vyžraly) a jak ten hnusnej, smrdutej a nemódně oblečenej důchodce, kterej v autobuse stál nade mnou a funěl a rušil mi požitek z hudby, mně od rána do večera zadlužuje. A je tu ta strana pro důchodce a je tu ta strana pro mladý. Navíc maj cool klip, on řídí loď a je jich hodně. Ti to se mnou myslí dobře.

Nu což robátka, myslí to s vámi výtečně. Za tzv. komunismu se také vše dělo pro šťastnou budoucnost vás a hlavně vašich dětí. I ten prokurátor, který odsuzoval onu starci zapomenutou Miladu Horákovou, to dělal pro dobro tehdejších dětí. Novináři si vás vzali do huby, udělali z vás pendrek na jiný politický názor a to že vám to dochází až pár dnů po volbách ? Smutné, ale to je realita. Všechny trendy strany jasně před volbami prosazovaly školné. Vás tehdy zajímala jen Paroubkova bradavice, proto si teď s křížkem po funuse můžete naříkat na školné do aleluja.

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

sobota, června 05, 2010

Připosraní novináři

Představme si takovou situaci. Naši novináři by vyjeli dělat svoji práci do výbušného kavkazského regionu, například do pohraničí takové Gruzie. Tam by je ale přepadli ruští vojáci, násilím odvlekli do Ruska a po cestě by pár svědků dostalo sérii kulek z bezprostřední blízkosti do hlavy. V Rusku by je únosci s porušením veškerých zásad a práv civilizovaných lidí (i když co vlastně čekat od kriminálníků) zavřeli do vězení, pár jejich známých by ztloukli a teprve po menším mezinárodním závaru by je okradené vyhostili ze země.

Myslím si, že pokud by se stalo něco podobného, tak od prvního dne by všechny naše noviny byly plné apelů o propuštění. Také by docházelo k naprosto jednoznačnému odsouzení ruského agresora. Budiž, ať se tluče s Gruzínci, konec konců je to jejich věc (ale Gruzínci jsou hrdinové a ruský medvěd je přerostlá zrůda). Ale občané všech zemí mají právo na nezávislé zpravodajství a svoboda médií je jedním ze základů demokracie. Novináře pronásledují jen totalitní zrůdy. A materiály jim kradou pouze ti, co se bojí zveřejnit pravdu. Noviny, politici, všichni by stáli v jednotné frontě hájící naše žurnalisty.

Rusko by šlo ještě zaměnit například za Kubu či Čínu či nějakou jinou zemi, kterou nemáme rádi. Situace by mohly být také různé, ale u našich ne příliš přátel či přímo nepřátel by reakce byla naprosto jednoznačná. Pokud ale jde o naše skoro spojence, či přesněji stát, který podle některých užitečných idiotů v Gaze bojuje za Prahu, najednou novináři se omezují pouze na strohé informování o celé situaci. Případně vychválí nějaký blog či komentář, který se nezabývá podstatou problému, ale rozepisuje se na téma, jak Palestinci nebo Turci trhají muškám křidélka a dokonce se ozývají i hlasy žádající kruté potrestání novinářů, kteří chtěli přinést občanům přesné zprávy. Svoboda slova a svobodný přístup k informacím najednou jsou jakýmsi nežádoucím dodatkem ke složité mezinárodní situaci.

A na konec si představme situaci, že by ve flotile byli pouze aktivisté, kterým by žádný novinář ze zásady nevěřil (stejně by šlo vlastně o terroristy). Co bychom se dozvěděli z novin ?

Hrdinské izraelské námořnictvo zastavilo konvoj naložený zbraněmi hromadného ničení. Flotila se pokusila zaútočit na vojenské lodi, speciálním silám se ale podařilo tento útok odrazit a nepřátelská plavidla obsadit. Během abordáže bohužel bylo nutno zastřelit několik po zuby ozbrojených sebevražedných atentátníků, ale s naprostou většinou pasážérů se zacházelo v rukavičkách. Izraelští vojáci jim poté uvařili kávu, odehráli několik divadelních scének pro zkrácení času a po příjezdu na pevninu byli všichni zúčastnění odvezeni do lázní, aby se mohli vzpamatovat z prožitého šoku.

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

pátek, června 04, 2010

Posílená koruna

V pondělí téměř všechny naše média přišly s informací, jak díky výsledku voleb naše měna posiluje. Trhy zareagovaly, a pravicová vláda, to bude eňo ňuňo pro spekulanty. Zábavnější je ale náhled z delšího hlediska. Spekulanti možná jeden den zatleskali vizi Bakalových hochů u kormidla. Ale dlouhodobě tedy žádná sláva.

28.5. v pátek kurz USD 20,818
Ve chvíli kdy píšu tyto řádky online kurz (po pověření Nečase) je 21,459* (včerejší ČNB 21).

28.5 v pátek kurz EUR 25,780
právě nyní online kurz je 25,962 (včerejší ČNB 25,755).


Velmi to připomíná dobu po volbách v roce 2006, kdy novinářští analfabeti také hýkali nadšením nad jednodenními výkyvy (tehdy u burzy), ale že dlouhodobý obraz nějak jejich teorii nepřeje (a to ani dnes ani tehdy), už později neuvedli.

Dá se očekávat, že ještě se najde nějaký jeden den po sestavení vlády, kdy se novináři rozhodnou říci, tento výkyv ve spekulaci je skvělým znakem dokonalosti Bakala boys a plebsi raduj se, ale budou to stejné bezvýznamné kecy jako nyní. Rozhoduje se jinde, význam šaška ve Strakovce je zrovna v tomto případě dost omezený.

*Kdyby naši novináři byli důslední, tak by se dnes měla objevit informace "koruna propadá, trhy vyděsilo pověření Nečase." Bude ?

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk